Kampylobakterióza

 

Kampylobakterióza je v současné době nejčastěji hlášeným akutním infekčním průjmovým onemocněním. Jde o onemocnění stejně závažné jako je známější salmonelóza a nejčastěji k němu dochází při nedodržení hygieny v domácím prostředí. Výskyt je celosvětový.


Jak se člověk nakazí?
Původcem onemocnění je bakterie (Campylobacter species) vyskytující se běžně ve střevním traktu drůbeže a volně žijících ptáků, kterým nepůsobí žádné problémy. Člověk se nejčastěji nakazí ze syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa, ale i z nepasterovaného syrového mléka, protože bakterie se vyskytuje u řady domácích i divokých zvířat. Pro člověka jsou významné infekce drůbeže (kuřata, krůty), v jejichž chovech je vysoká promořenost, ale i maso a mléko dalších hospodářských užitkových zvířat (krávy, vepři apod.). Choroba se přenáší na člověka ze zvířete, podobně jako salmonelóza a infikovaný jedinec vylučuje dále bakterie stolicí.

 

Jak onemocnění probíhá?
Bakterie se do organizmu dostává ústy s konzumovanou potravou. Po 2-5 denní inkubační době člověka postihnou bolesti břicha a průjem, který trvá i několik dní. Stolice může být vodnatá, hlenovitá a někdy s příměsí krve. U těžších stavů hrozí ztráta tekutin a metabolický rozvrat. Kampylobakteriózu může doprovázet zvýšená teplota nebo i horečka a někteří nemocní zvrací. Onemocnění nelze stanovit bez laboratorního vyšetření stolice, proto by měli lidé s obtížemi navštívit svého ošetřujícího lékaře.

 

Jak se vyhnout nákaze
Syrové maso, zejména drůbeží může tuto bakterii obsahovat, a protože se dále tepelně upravuje, nemělo by k nákaze vůbec dojít. Musí se však s ním zacházet tak, aby nemohly být zkontaminovány další potraviny – zejména ty, které již dále neprocházejí tepelnou úpravou (např. syrová zelenina, zeleninové saláty, pečivo, uzeniny apod.) V ledničce by mělo být syrové drůbeží maso uloženo tak, aby bylo oddělené od potravin určených k přímé konzumaci i od pokrmů určených pouze k ohřevu. Velmi důležité je maso dostatečně tepelně upravit – provařit nebo propéct tak, aby nebylo krvavé ani u kosti. Také je nutné důsledně oddělit pracovní plochy nebo prkénka, na nichž se se syrovým masem manipuluje. Správné hygienické zásady se musí dodržovat i při používání nožů a prkének na krájení. Ideální je jejich umývání v myčce na vysoký teplotní stupeň, anebo mytí v horké vodě za použití vhodného mycího prostředku. Nesmí se zapomínat na důkladné mytí rukou teplou vodou a mýdlem s dezinfekčními účinky.


Syrové nepasterované mléko je zapotřebí převařit.

 

Nesmíme také zapomínat na oddělené ukládání syrového masa od ostatních potravin již při nákupu, co nejrychlejší transport do lednice – zejména v letním období, protože bakterie se rychle množí a tím se zvyšuje infekční dávka.

 

10 pravidel prevence alimentárních nákaz dle WHO (Světová zdravotnická organizace)